-
Kdyby se vás někdo zeptal, jen čistě náhodou náhodou, co je v knížce 730 pravda a co se tak nějak vymyslelo?

-
Kdyby se náhodou někdo zeptal, řekl bych, že si to už nepamatuji. S jistotou možná vím, že většina z toho se zakládá na skutečnosti. Skutečnost sloužila jako inspirace. Třeba ta anabáze se sklizní brambor. To je pravda. Nálet chrousta taky. Vražda Lenina taky (pozn. pouze jako bonus). Ono ostatně všechno je to pravda, akorát se ta pravda musela tak trochu upravit a stylizovat, aby to byla přinejměnším zábavná pravda. Zbytek jsou docela možná polo až čtvrtpravdy. A jak říkám, ani lež není nic jiného než pravda o něčem jiném. Takže: všechno je vlastně pravda.
-
Jsou opravdu všechna jména změněna?
-
Snad ano. Jelikož se u předcházejících dvou vydání nikdo neozval s žalobou, předpokládám že ano. I když nevím za co by mě kdo chtěl zažalovat. To by se jenom veřejně přiznal k tomu, co byl zač.
-
Jaká byla služba v armádě na konci 80. let?

-
Tou dobou už byla téměř jasné, že se něco musí změnit. Otázkou bylo co. Rusům umíral jeden papaláš za druhým a Gorbačov byl další v řadě na funkci. Ačkoli tou dobou bylo ještě před Temešvárem, něco bylo ve vzduchu. Věděli to vojáci, věděli to i lampasáci. Jenomže ti si narozdíl od záklaďáků nebyli jistí tím, co tuší. Jejich svět byl jinak koncipován. Jak je psáno na přebalu knižky: V osmdesátých letech šlo v ČSLA už jen (s odpuštěním) o hovno. V principu to byla ztráta času. A to platí o jakékoli armádě.
-
Byly všichni důstojníci takoví, jaké je povídky popisují?
-
Oni to nebyli důstojníci. Důstojník je od slova důstojnost. Oni se nemohli rovnat s důstojníky (potažmo i poddůstojníky a vojáky), kteří byly například v legiích nebo přeběhli a létali u RAF ... a které tihle socialističtí soudruzi mírně řečeno nenáviděli. Důstojník socialistické armády musel být komunista ... a to jasně svědčí o jejich úrovni a charakteru. I když, výjimky by se možná našly.
-
Jak se vlastně vydá taková knížka povídek po dvaceti letech?

-
Přepíše se ze strojopisového záznamu a vytiskne. Knížka se vydala protože už dvakrát byla úspěšně publikována v magazínu Trnky Brnky. Toto nakladatelství myšlenku samostatného knižního vydání nerealizovalo. Nicméně vojenské historky jsou ještě pořád téma, které má své pamětníky a čtenáře. Proto. V textu nebyly dělány žádné změny. Proto to, co vychází, je vlastně velmi autentický záznam té doby. Vše novější, psáno i s odstupem času, je v sekci bonusy ZDE.
-
Osobní zážitky?
-
Jsou v povídkách. Já osobně nesl vojnu špatně. Každopádně začátky určitě. Zkuste si odpočítávat nějakých 735 dnů den po dni. Ale konec dobrý, všechno dobré, že?
-
Existoval četař Pepa?
-
Pepa existoval. Jako záporáka jsem ho trochu přikreslil tak, aby z něho byl skutečný úchyl. Taková postava prostě v humoristických textech nesmí chybět. Kdyby neexistoval, musel bych si ho vymyslet. A faktem je, ža takového pošuka prostě nevymyslíte.
-
Jaká byla výzbroj? V povídkách to vyznívá spíše jako šrotiště něž špičková bojová technika.

-
Bylo to šrotiště. Já sloužil na něčem, čemu se říkalo RDM6. Byla to ohavná krabice postavená na ruském autě zil. Mělo to dvě antény, které se musely ručně stavět. Uvnitř byly nějaké radiostanice, kterými bylo možné při troše štěstí navázat spojení. Pak tam byl jakýsi blok A (tuším). To byla radiostanice, na které se dal naladit třeba Bayern nebo radio Luxembourg.
V povídkách se objevuje až překvapivě velké množství alkoholu, bylo to tak?
V Berouně byla nuda. Tzv. politicko-výchovná práce byla prováděna na bázi marxisticko-leninských zkušeností. Již z toho vyplývá, že nebylo o co stát. Pokud někdo nebyl náruživým čtenářem schválené literatury nebo nehledal potěchu v ideích Strany, byl logicky sveden na šikmou plochu právě alkoholem. Ten totiž nabízel (sice jen krátkodobý) únik z “marxisticko-leninské” nudy.

Ne. Měli štěstí. Já osobně v boji o modrou knížku předstíral špatný sluch. Napíchali mi tenkrát 60 jakýchsi injekcí. Vojna není kojná, vojna udělá z kluka chlapa, kdo nebyl na vojně není chlap ... blbosti. Zkrátka modrá byla dobrá.
Co když se někdo v povídkách pozná?
Bude mi potěšením a kontaktovat mne může na adrese vydavatelství.
© Concept42
