ALTERNATIVNÍ KONEC
JAK TO NAKONEC NESKONČILO
(....) ... ten termit v tričku Motörhead si popotáhl z doutníku, lokl si piva a houknul za mnou “a tohlencto si odneste!” Ukazoval na nevzhlednou špinavě bílou hromadu čehosi, kterou se záchraná termití četa snažila posunout, aby mohla vyprostit další oběti naší havárie. Hrklo ve mě. Byla to Marylin. Kopl jsem do ní. Zachrochtala, převalila se na bok (čímž jen zvýšila už beztak gigantické ztráty na termitích životech) a zachrčela “co je prde.”
“Měla’s štěstí.” Povídám ji protože ho fakt měla. Když ještě po tom všem trochu žila.
“Mám důmsutodětiautopsa?” Zeptala se, zvedla a začala se rozhlížet po té spoušti kolem. Možná hledala Inženýra. Možná dům, děti, auto a psa ... tedy to, co jsem ji nedávno popsal jako štěstí. A možná taky jen tak čuměla do blba. Z jejich bulv ze zoomem nešlo nic vyčíst.
“A už vypadněte.” Vyháněl nás fanda Motörhead. “Za chvilku je tu likvidátor z pojišťovny a nechci aby vás tu načapal. Měl by blbý otázky a vy určitě ještě blbější odpovědi.”
“Zmlkni nádhero.” Utnula ho Marylin a vybírala si z vousů zbytky písku a několik k smrti vyděšených termitů. Mě vrtalo hlavou proč se sakra taky nerozpustila a nevypustila s ostatními rýžovými soudruhy do vesmíru.
----
Bloumali jsme s ohavnou rýžovou Maryilin po nekonečné asfaltce jedním z obou možných směrů. Byla to pěkná asfaltka.
“Jakto že ses taky nestala ... timhle?” Zeptal jsem se ji a ukázal na rýžový mrak, který se tiše vznášel nad námi. Cynicky se na mě podívala. “Rýže je zázračná by-bylina.” Informovala mě.
“To tak nějak tušim.”
“Jenomže já nejsem z by-byliny. Já jsem geneticky tentononc ...”
“Geneticky upravená? Chceš říct ... že ten moula kuchař, tedy svářeč ....”
“Jo. Jsem geneticky zmutovaná. A už mi dej svátek.” Uzavřela naši diskuzi geneticky upravená Marylin a stopla si projíždějící kamión, jehož šofér při pohledu na ni kdovíproč zjihl. Jak tak koukám za ujíždějícím kamiónem s nápisem Uncle Ben’s dochází mi, že ji možná čeká skvělá budoucnost. A i kdyby ne, co je mi po tom.
Dál jsem se ploužil po asfaltce a přemýšlel, komu tehnle kus země asi patří. Napadlo mě, že asi nejspíš nějaké pojišťovací společnosti ... když mají tak vymakané pojišťovací služby a dokonce i její termiti věří, že dostanou za škody a ztráty na životech zaplaceno. Ale i to bylo jedno. Byl jsem naživu a jediné, co mě zajímalo bylo najít někoho, kdo mi za to zaplatí. (....)
----